V neděli 6.10.2019 od 10:15 hod jsme sehráli další mistrovské utkání na hlavním hřišti s pro nás neznámým týmem Rapid Psáry. Do fyzicky menšího soupeře jsme se pustili s chutí a snažili jsme se předvádět kombinační hru, kterou pilně trénujeme. A pravda je, že nám to moc nešlo. Soupeře jsme přehrávali pouze díky naší výškové a silové převaze. Přežili jsme jeden z brejků hostujícího týmu, kdy si obrana neudržela dostatečný odstup od míče a na štěstí tento pokus skončil na boční síti. Opět jsme se osmělili a zatlačili soupeře na jeho polovinu. Zahrávali jsme rohový kop, který Jarda zahrál nacvičeným způsobem. Balón nikdo netečoval a ten propadl rovnou do branky – 1 : 0. Po faulu na Matěje zahrával opět Jarda přímý kop a jeho pěkný míč zužitkoval na zadní tyči Keki – 2 : 0. Po dalším závaru v malém vápně byl faulován Filip a opět Jarda penaltu bezpečně proměnil – 3 : 0. Další radost přišla ještě před poločasem kdy po vhozeném autu a následné kombinaci Filip zblízka bezpečně proměnil – 4 : 0.
V kabině jsme si opět upřesnili, co a jak chceme hrát a druhá část zápasu mohla začít. K našemu překvapení to byl soupeř, který lépe kombinoval a udával tempo zápasu. Obrana pomalu ale jistě přestala fungovat a kupila chybu za chybou zvláště při rozehrávání. Místy to byla taková holomajzna, že se na to nedalo dívat. Kluci z Rapidu korigovali zaslouženě zápas brankou z přímého kopu. Jejich další pokusy vyzněly už naprázdno. A protože jsme nehráli to co je nám vlastní, odvrátilo se od nás i štěstí v našich třech vyložených brankových příležitostech. Zápas tedy skončil poměrem 4:1 pro naše barvy.
Hodnocení tohoto zápasu není jednoduché. Opět jsme viděli potenciálně slabšího soupeře a pro některé z nás to znamená absolutní změnu hry a nedodržování nacvičených věcí. Kombinace občas vázla, míče zbytečně tahali jednotlivci, obrana ve druhém poločase více hořela. Dalším faktem je, že jsme se prosadili jen jednou ze hry a zbytek z nějaké standartní situace. Celé obraně i dalším dnes chyběl jakýsi klid a myšlenka s vidinou úspěšného založení akce. Musíme více a lépe zapracovat na přechodové fázi a zakončení. Vizitka čtvrté nejlepší obrany je sice lichotivá, ale není nám moc platná, když dáváme málo gólů. Na druhou stranu je velmi pozitivní ta skutečnost, že se dokážeme prosadit i ze zmíněných standartních situací, což jsou disciplíny, které trénujeme zatím jen okrajově. No nic, je to za námi. Zvítězili jsme – Hurááá. Milan v posledním článku zmínil chování a reakce některých borců. To se dnes bohužel opakovalo a tak nás čeká v dalším týdnu řešení i nefotbalových věcí. Děkujeme všem za podporu a NASHLEDANOU.
Pavel Procházka